Hvězdy - Beran až Býk

• Astrology Pacific (česky)
• Databáze stálic (M.Ponkrác)
• Fixed Stars (anglicky)
• Astrologycom (anglicky)
• Astronomický seznam hvězd (astro.wisc.edu - anglicky)
• Astronomický seznam souhvězdí (astro.wisc.edu - anglicky)
• Astronomický seznam souhvězdí se zobrazením
• Fotografie jasných hvězd 

HVĚZDY (někdy nazývané STÁLICE) - plynné (plazmové) těleso kulového tvaru o hmotnosti 0,02 - 100 hmotnosti Slunce udržované pohromadě vlastní gravitací. Hlavním zdrojem vyzařované energie hvězd jsou termojaderné reakce, popř. gravitační kontrakce.
Chemické složení atmosfér většiny hvězd je podobné (3/4 vodíku, 1/4 helia, 0,1 - 5 % těžkých prvků), povrchová teplota dosahuje 1 500 - 100 000 K. 

• BÍLÝ TRPASLÍK - kompaktní hvězda malých rozměrů (asi jako Země), vysoké povrchové teploty, s hmotností menší než 1,4 hmotnosti Slunce, v jejím nitru atomy tvoří degenerovaný plyn.
• ČERNÁ DÍRA - kolapsar, zbytek po gravitačním kolapsu hvězdy s hmotností větší než dvě hmotnosti Slunce, při kterém se poloměr hvězdy zmenší pod Schwarzschildův poloměr. Nemůže z ní unikat žádné elektromagnetické záření ani hmota. Navenek se projevuje gravitací.
• ČERNÝ TRPASLÍK - konečné stadium hvězdy s hmotností menší než 2 - 3 hmotnosti Slunce. Tvoří ji degenerovaný plyn, nevyzařuje energii, je v nejnižším energetickém stavu.
• HELIOVÁ HVĚZDA - hvězda s vysokým obsahem helia v pokročilém stadiu vývoje po vyčerpání většiny vodíku, v jejímž nitru probíhá Salpeterova reakce.
• HNĚDÝ TRPASLÍK - konečné stadium hvězdy, u které se v důsledku příliš malé počáteční hmotnosti, která je menší než 0,09 hmotnosti Slunce, nemohly zapálit termojaderné reakce.
• NEUTRONOVÁ HVĚZDA - hustý objekt (asi hustoty atomového jádra) složený hlavně z neutronů. Vzniká při výbuchu supernovy, kdy její vnější vrstvy expandují a jádro se prudce zmenšuje a ve hvězdě vzniká neutronový degenerovaný plyn.
• NOVA - typ eruptivních proměnných hvězd, jejichž jasnost se během několika dní zvětší 10 000x i více a pak klesá na původní hodnotu. Příčinou je náhlý výbuch hvězdy (vzplanutí) a vyvržení části obalu do prostoru. Nova u níž pokles jasnosti o 3 mag. trvá méně než 100 dní, je rychlá nova (většina), déle než 150 dní, pomalá nova. Když se vzplanutí opakuje, jde o rekurentní novu. Hvězda před vzplanutím se nazývá praenova, po poklesu jasnosti postnova.
• OBR - hvězda s typickým poloměrem 10 poloměrů Slunce, např. Aldebaran, Arktur
• PULSAR - kosmický rádiový zdroj (rotující neutronová hvězda), vysílající pravidelně impulsy rádiového záření v periodách 0,0016 až 4 sekundy.
• SUPERNOVA - Hvězda, u níž dojde k náhlému uvolnění energie (10 na 41 až 10 na 45) a ke vzrůstu jasu až o 20 magnitud, hlavně v závěrečných stadiích vývoje hvězd,kdy dochází k syntéze těžkých prvků a k odvržení jejich vnějších vrstev. V Galaxii byly do r.1994 pozorovány jen 4 supernovy: 1006, 1054, 1572 a 1604

SPEKTRÁLNÍ KLASIFIKACE HVĚZD

• W - spektra velmi žhavých hvězd s teplotou kolem 10 000°K
• O - spektra hvězd s teplotou kolem 35 000°K
• B - spektrum náležející tzv. héliovým hvězdám, povrchová teploty asi 20 000°K
• A - vodíkové hvězdy, objevují se v něm již čáry kovů a vodíku, teplota asi 10 000°K
• F - ve spektru jsou stále výraznější kovové čáry, 8 až 6000°K
• G - spektrum vyznačující se množstvím absorpčních temných čar, povrchová teplota kolem 6000°K (také naše Slunce)
• K - ve spektru převládají temné absorpční čáry a počínají se objevovat pásy náležející molekulám, 4500°K
• M - hvězdy červeného zbarvení s množstvím absorpčních čar a s převažujícími pásy molekul; 3500°C
• RN - uhlíkové hvězdy, chladnější, s výraznou převahou červeného zbarvení
• Q - spektra typická pro nově splanuvší hvězdy, tzv. novy a supernovy
• S - velmi vzácně se vyskytující druh spekter relativně chladných hvězd

HVĚZDY - NEJJASNĚJŠÍ

HVĚZDY - SEZNAM