Mor

 

Seznam vybraných morových epidemií



10. století

931 v Lombardii, zvláště v Pavii

940 v Itálii a Rakousích zvířecí nákaza

941 všeobecný mor a velká nákaza na dobytku

942, 943, 945 trvalá nákaza na dobytku

954 ve Skotsku zemřelo podle kronik 40 000 lidí

956 ve Francii a Rakousích

961 v Čechách vyhubena třetina obyvatel

968 v Čechách, na Moravě a v Polsku

973 na Moravě (Olomouc)

978 ve Francii

988 v Čechách a v Německu

989 Čechy

991 velký hlad a mor

993 lidé i dobytek zachváceni nákazou po velkých letních vedrech se suchem a následující zimě s množstvím sněhu

995 v Sasku následoval po hladu rychlý a náhlý mor

999 Čechy

11. století

1006 hlad a krutý mor po celé zemi; v mnoha zemích strašlivý a trval nepřetržitě po 3 roky; některá místa zůstala zcela prázdná

1009 v dubnu po velké mlze následoval mor; také hlad

1010 hlad a mor zuřil po celém známém světě

1014 v Čechách

1015 po velkém suchu předešlého roku následoval hlad a mor, polovina lidí byla zachvácena nemocí a mnoho jich zemřelo

1016 v Čechách, na Moravě a v Německu; zvláště v Praze a v Olomouci; v Praze prý zůstala pouze desetina obyvatelstva

1020 všeobecný mor; v Itálii umíralo velké množství lidí, jen málo jich zůstalo naživu

1027 nebylo nikoho, kdo by pohřbíval mrtvé

1028 Čechy; na jaře smradlavá mlha; na podzim nákaza na lidech i na dobytku, trvala až do r. 1029

1031 hlad a mor v sev. Německu

1038 v Německu, zvláště v Bavorsku

1044 silná dobytčí nákaza

1046 silné mření lidí v Německu

1061 ve Francii, Bavorsku, Švábsku, ale zvláště v Sasku mor skrze hlad

1062 hlad a mor po celém světě, silný zejména v Německu

1065 v Itálii (Řím)

1066 a 1067 v Čechách

1085 v Čechách koncem června; zvláště v Praze byl pociťován velmi silně; velmi krutý mor; v Itálii se prý jedlo lidské maso a byla vyhubena třetina obyvatelstva

1087 v Čechách; byla rovněž jakási nákaza na rybách; všechny vody silně pokleslé

1089 v Itálii; v Lotrinsku zuřila nemoc, která byla nazvána “svatý oheň″; lidé napadení touto nemocí začali černat jako uhlíky, zvláště na rukou a na nohou

1092 všeobecný mor zvláště v Čechách a na Moravě (Olomouc); rovněž v Německu, Polsku a na Kyjevské Rusi; z toho lze usuzovat, že kontakty s okolním světem i hustota obyvatelstva dosáhly úrovně, která podporovala šíření nákazy

1093 hlad a mor v Sasku

1094 v Německu a ve Francii velmi krutý hladomor; podle některých kronik se říká, že kostely byly přeplněné pro mrtvé a že hlad a mor kosil další lidi; mnoho měst bylo zcela vylidněno a mnoho kostelů zůstalo bez farářů; uvádí se, že v Řezně zemřelo během 12 týdnů kolem 8 500 lidí

1095 v Čechách; rovněž veliká drahota a nemoci; lidé i dobytek umírali dohromady; lidé prchali do hor a do lesů; opět se vrátil “svatý oheň″, který všechno začernil

1096 hlad a mor mezi lidmi; rovněž i dobytčí nákaza

1097 mírná zima s morovým povětřím; velký nedostatek všeho

1099 Německo; během velikonoc vypukla nákaza v Řeznu a koncem roku již skrze hlad a mor umíralo velké množství lidí; v Čechách bylo všechno obyvatelstvo citelně oslabené

12. století

1100 mnoho zemí zasaženo morem

1107 morové povětří a mírná zima

1109 “svatý oheň″ opět vypukl; údy těla byly po zasažení zčernalé

1120 hlad a mor po celém světě

1124 v srpnu dorazil mor do Čech a ″svatý oheň″ postihl mnoho lidí; v zimě pak následovala velká dobytčí nákaza

1125 všeobecný mor; třetina lidí mu podlehla

1126 ostrá zima a po ní hlad a mor

1129 všechny druhy dobytka trpěly velkou nákazou; “svatý oheň″ ve Francii; lidé silně trpěli; nákaza také na dobytku

1133 v srpnu mor v Čechách

1138 mor v Orientě

1147 na podzim v Čechách; hlad a mor po celém světě; rovněž i dobytek chcípal na nákazu

1150 v létě hustá mlha; potom všeobecné mření a nákaza dobytka

1151 hlad a velké umírání

1154 a 1155 mor v Čechách

1156 mor v Čechách; suché léto a velké mření

1157 v Normandii nemoc z morového povětří

1161 mor v Čechách, zvláště v Praze; pronásledování Židů

1166 v Itálii hlad a mor velmi silný

1167 v Itálii za vlády císaře Fridricha v Římě veliká nákaza, zemřelo mnoho knížat

1168 Čechy byly zachváceny nakažlivou epidemií

1173 Německo, Francie; počátkem prosince strašlivý a nepřetržitý kašel; mladí i staří mnoho trpěli a také mnoho umírali

1177 Francie; po deštivém podzimu horečka z nedostatku potravin

1179 panovala dobytčí nákaza

1180, 1185, 1186 mor v Čechách

1187 mor v Čechách a v Praze zvláště; byl rozšířen po celém známém světě; hlad a mor v Rakousích; i zde panovala nákaza na dobytku

1188 horká léta a umírání lidí; nákaza dobytka

1189 horké roky a umírání lidí

1190 hlad a mor ve vší lidské společnosti; teplá zima zachvátila na cestách množství lidí

1191 mor v Čechách

1192 studený srpen s horečkou mezi lidmi přišel po silných vedrech

1195 Rakousy; ve všech domech řádil mor

1196 Francie; panující horečka

13. století

1200 Itálie; tiché krvácení pustošilo Etrurii a Romagnu; do 24 hodin byl každý postižený mrtev

1202 velké mření na mnoha lidech

1215 Německo; hlad v Hannoveru

1221 všeobecný mor, který dorazil do Čech z Rakous a pokračoval dále na Slezsko, Německo a Francii; velmi silný byl ve městě Glogov

1223 mor v Itálii; ve vojenském táboře u Damiata zbylo ze 70 000 vojáků pouze 3 000

1224 smrtelná epidemie řádila téměř v jedné polovině světa; nákaza byla rovněž na hovězím dobytku

1225 velká dobytčí nákaza, po které následovalo mření lidí

1226 mor v Durynsku

1227 hlad a mor v severní Itálii

1234 mor v Itálii

1239 hlad a mor ve většině měst Evropy

1259 velká drahota všude; po ní následoval mor

1264 na podzim zachvátila zlá nemoc z morového povětří mnoho lidí a rovněž dobytek

1270 za vlády Ludvíka IX. byl silný mor v Orientu

1282 v Čechách a na Moravě silná nákaza

1283 Čechy; v Praze, Brně a v dalších městech mření lidí, kteří zůstávali ležet na poli při sklizni sena; trvala tato nemoc přes celou zimu až do jara; v Rakousích rovněž silná dobytčí nákaza

1286 Rakousy, jak domácí dobytek, tak zpěvné i tažné ptactvo v několika okamžicích proniklo do domů po celé zemi i v zemích sousedních; havrani i straky byli velmi podivní

1295 Itálie; zemřelo mnoho biskupů a prelátů římské církve

14. století

celé 14. století bylo výrazně morovým stoletím

1301 Čechy a Morava; při konci roku hlad a mor a také nákaza dobytka; rovněž i v Polsku a ve Slezsku

1305 – 1309 všeobecný mor zejména ve Francii, Itálii a v Německu; v Mansfeldově panství zemřela třetina obyvatelstva

1308 mor ve Francii

1310 Bavorsko, Rakousy; po mrazivé zimě následoval hlad a velké mření lidí; zvláště silné bylo v Salcburku; trpěly především malé děti

1311 všeobecný mor po celé Evropě; říkalo se, že zemřel třetí díl lidí

1312 Itálie; mor na mužích, jakož i na ženách; rovněž i na dobytku panovala nákaza

1313 Německo; po celé zemi zuřil mor velmi krutě, že zemřela třetina obyvatelstva; mrtvoly nebylo možno pohřbívat, neboť nebylo nikoho, kdo by tu práci vykonával

– v Bainzu zemřelo 16 000 lidí

– v Kolíně nad Rýnem 30 000 lidí

– v Trieru 12 000 lidí

– ve Spieru 9 000 lidí

– ve Wormsu 6 000 lidí

– ve Würzburku 4 000 lidí

– ve Štrasburku 13 000 lidí

– v Basileji 14 000 lidí

početná místa i vesnice byly zcela vylidněné; pole byla bez sedláků

1315 mor v Čechách, Slezsku, Polsku a Norsku; hlad a mor trval také v severním Německu

1319 mor na Moravě

1324 mor v Čechách

1326 mor v Německu

1328 mor v Čechách (duben)

1334 mor v Uhrách

1337 mor po celé Evropě, zvláště v Německu

1340 Německo, Itálie; Ve Florencii 30 000 lidí

1345 – 1351 “černá smrt″ po celé Evropě; zvláště silná epidemie v letech 1348 – 1350; rozdílné odhady uvádějí pokles evropského obyvatelstva o 1/3 až o 1/2

– Florencie 60 000

– Londýn 50 000

– Lübeck 6 000

– Paříž denně 500 osob

– Benátky téměř vylidněné

– Ulm 124 000 lidí

1349 Čechy (od 20. 7.), Německo, Rakousy, ve Vídni 200 osob denně

1355 – 1361 Německo, Francie

1360 Čechy a Morava

1363 Německo (Drážďany)

1365 Německo

1367 a 1368 Čechy

1369 Čechy, Rakousy

1370 Německo

1371, 1372, 1373 Čechy (1372 Morava)

1374 Francie; “Janův tanec″

1375 Čechy

1379 Morava

1380 Čechy a Morava (V. – IX.)

1381 Čechy a Morava, Praha za den 1 116 osob; Německo, Rakousy, Vídeň 40 000 lidí

1382 Čechy, Praha za den 3 000 lidí Německo a jinde

1392 Německo, Durynsko

15. století

1401 Čechy

1412 a 1413 Morava a Slezsko

1414 Čechy (Vodňany)

1416 Čechy

1420 Čechy (Praha), Německo – Augsburg 16 000 lidí

1424 Čechy (Praha)

1425 Čechy (IX.)

1433 a 1434 Čechy

1435 Rakousy – Vídeň (zavřeny všechny školy), Německo – Norimberk 10 000 lidí

1436 Čechy (Hradec Králové), Německo, Itálie

1437 Slezsko (Vratislav)

1438 Čechy (VI. – XII.), Itálie

1439 Čechy (51 000 lidí) a Morava, Německo

1443 Čechy (Hradec Králové)

1444 Čechy

1445 Čechy (IX. – XI.), Hradec Králové

1448, 1449, 1451, 1456 Čechy

1457 Čechy, Uhry

1460 Německo (XII. – I.)

1463 Čechy a Durynsko

1464 Čechy (Praha), Slezsko, Německo (Míšeň)

1473 Čechy, Německo

1482 Čechy

1483 Čechy (Praha a okolí 30 000 lidí, Hradec Králové), Morava a Slezsko

1488 Čechy

1493 Čechy (venerická choroba)

1495 – 1497 Čechy, Slezsko a Polsko

16. století

1504 Čechy, Francie (příjice)

1506 Čechy, Rakousy, Německo (Míšeň)

1507 Čechy, Morava a Slezsko (VI. – IX.)

1508, 1509 Čechy, Německo (Míšeň)

1512 Čechy, Německo

1520 Čechy (IV. – XII.) v Praze zůstaly prázdné všechny školy

1521 Čechy (Praha) a Morava, Rakousy – horní Rakousy se zmenšily o 2/3 obyvatelstva

1522 Čechy, Itálie (Řím)

1523 Čechy – Jihlava 2 000 lidí, Itálie

1529 Morava (Olomouc), Anglie, Německo, Francie

1531 Čechy

1533 Německo – Norimberk 10 000 lidí

1540 Morava (Olomouc), Německo (Drážďany)

1543 Čechy

1551 Čechy (Český Krumlov, Třeboňsko VIII. – X.)

1552 Čechy (Český Krumlov VIII. – XII.)

1553 Čechy (Zlatá Koruna), Německo – Kolín nad Rýnem 25 000 lidí

1554 Čechy (Praha) a Morava, Sedmihradsko

1555 Čechy (Jaroměř, Dolany, Čáslav, Žamberk VII. – XI.); Itálie – Benátky, Padova

1558 Čechy – Prachatice (asi žloutenka)

1559 Čechy (Český Krumlov) a Morava (Olomouc), Rakousy, Štýrsko, Francie

1562 Čechy (VIII. – XI.) – Praha, Český Krumlov, Jihlava, Hradec Králové, Čáslav, Kutná Hora, Kouřim

1568 Čechy (VIII. – X.) – Praha, Slezsko – Vratislav 8 000 lidí

1570 Čechy (XI.) – Český Krumlov

1571 Čechy (X. – XII.) a Morava – Český Krumlov, Plzeň; Slezsko; Rakousy – Engelszell, Hohenegg; Španělsko – Cádiz, Toledo; Polsko – Vilno

1572 Čechy (XI. – IV.) – Soběslav

1573 Čechy

1580 Čechy – Trutnov; Slezko (Španělská nemoc)

1581 Čechy

1582 Čechy (V. – IV.) 70 000 lidí – Praha 14 000, Slaný 1 600, Dvůr Králové 600, Hradec Králové 1 400, Jaroměř 1 200, Plzeň 13 000, Roudnice, Kutná Hora, Kaňk, Český Krumlov; Durynsko 36 000; Holandsko 45 000; Francie

1583 Morava – Jihlava

1584 Morava – Brno, Olomouc; Francie (Paříž)

1585 Čechy (I. – II.) – Český Krumlov (XI.), Jindřichův Hradec (IX.), Moravský Krumlov (X.); Morava – Olomouc, Svitavy; Slezsko – Hirschberk 9 500; Lužice; Německo (Míšeň); Švýcarsko (Basilej)

1586 Čechy – Český Krumlov (I.)

1589 Čechy – Jindřichův Hradec (IX. – XI.), Žamberk (IX. – XI.)

1596 Čechy

1597 Čechy – Praha, Litoměřice

1598 Čechy (X. – I.) – Kolín, Žatec, Louny, Praha, Český Krumlov (frekvence zápisů od VI. – XII.), Litoměřice

1599 Čechy – Praha, Jaroměř, Litoměřice; Bavorsko; Španělsko; Portugalsko; Slezsko

17. století

1600 Čechy (Praha) a Morava; Španělsko (Sevilla, Vallisolet); Portugalsko (Burgos)

1601 Španělsko (Cordoba, Sevilla)

1602 Itálie

1603 mor po celé Evropě

1605 – 1613 opakovaně po celé Evropě

1606 Čechy a Morava; Slezsko – pro mrtvé nestačily hroby; Německo (Koblenz, Worms, Fulda, Lipsko)

1607 Čechy; Německo

1608 Rakousko

1610 Čechy

1611 Německo, Tyrolsko (Innsbruck, Ingolstadt, Koblenz)

1613 Čechy; z Rakouska se dostal mor do Čech – Praha 7 800 lidí, Brno; Tyrolsko (“maďarská nemoc″)

1615 Holandsko a Frísko (Bergen, Hannover, Bagatta)

1616 mor na Moravě

1617 Rakousko (Vídeň)

1618 Rakousko, Tyrolsko, Nederland

1619 Rakousko (Vídeň)

1620 Čechy, Bavorsko, Itálie (Řím)

1621 Nederland (Lutych)

1622 Morava (Kroměříž); Uhry; Polsko

1623 Morava (Brno, Olomouc, Kroměříž, Hranice); Španělsko (Valencia); Francie (Perpignan)

1624 Morava (Jihlava a Olomouc); Německo (Mainz, Lipsko); Španělsko (Alicante, Murcia); Sicílie (Palermo); Nederland (Breda)

1625 Morava (Olomouc, Kroměříž); Čechy (Praha); Německo (krajiny při Rýnu); Rakousko (Vídeň); Francie (Dion, Douay)

1626 Sicílie (Palermo, Sacca); Francie (Douay); Německo (krajina při Rýnu)

1627 Francie (Arras); severní Německo

1628 Francie (Orleans, Rhodon, Cabery, Charpentas, Lyon); Flandry; Německo (Landsberg)

1629 Francie (Lyon, Solin, Vienne, Uttica, Aix)

1630 Čechy; Francie (Avignon, Aix, Verdun, Grenoble); Nederland; Itálie (Modena, Novocomo)

1631 Francie; Itálie (Ferrara, Castronovo, Nizza, Milano, Pont in Vetlin); Německo (Lipsko)

1632 Německo (téměř celé); Itálie (Parma, Milano, Bologna, Mantova, Cremona, Florencie, Piacenza, Piemont); Francie (Chatillon)

1633 Čechy – Lednice 5 794 lidí; Slezsko (Nisa a Kladsko); Německo (Drážďany)

1634 Čechy (Praha); Německo (hlad) – Thann, Cáchy, Hipoldstein, Bamberk, Heiligen, Naumburk; Bavorsko – Mnichov 15 000 lidí; Horní Falc – Ingolstadt, Řezno, Amberk, Straubingen (byl téměř vyprázdněný), Kostnice, Landshut, Neuburk, Ulm – 1 871 lidí, Pasov, Gratz; Rakousko – ve Vídni umíralo každý týden 600 lidí

1635 Německo – Leutkirch, Kostnice, Augsburg, Tübingen, Strabingen 18 000, Ulm 14 383 lidí

1636 Francie (Aras); Německo (Emerich, Kostnice); Nederland (Nijmwegen)

1637 Německo (Míšeň)

1638 Čechy (Praha); Německo (Berlín)

1639 Čechy (Praha, Český Krumlov); Francie; Nederland

1641 Slezsko (Gluchow)

1642 Čechy a Morava (Jihlava)

1643 Morava (Kroměříž, Brno, Kladsko, Lutín)

1644 Uhry (Rába); Slovensko (Bratislava), Německo (Lipsko bylo téměř vylidněné)

1645 Čechy (Hradec Králové) a Morava (Brno a Olomouc); Uhry, Slovensko; Rakousko (celý vídeňský dvůr ujel před epidemií z města)

1646 z Čech a Moravy přeskočil mor do Rakouska, kde trval až do roku 1649; Štýrsko, Holandsko

1647, 1648 Čechy a Flandry

1649 Čechy (Cheb, Praha, Litoměřice); Morava (Brno); Německo (Öting, Mauerkirchen, Burghausen, Münster); Francie (Besancon, Bordeaux, Marseille); Španělsko (Cádiz, Sevilla)

1650 Španělsko (Girona); Irsko (Waterford, Kilkem, Naspont); Itálie

1651 Čechy a Polsko, Španělsko a Kuba

1652 Španělsko (Saragossa, Mallorca); Francie (Toulouse, Perpignan); Sardinie; Polsko (Varšava, Krakov, Lublin, Sandomierz)

1653 Morava (Olomouc); Polsko (Vilno, Poltava, Gdaňsk, Královec); Francie (Toulouse)

1654 prakticky po celé Evropě; Rakousko (Vídeň); Uhry a Slovensko (Komárno); Dánsko a Norsko

1655 Morava (Olomouc); Holandsko (Leiden, Herzogenbuch)

1656 Polsko; Holandsko (Antorf, Zwoll, Horn); Itálie (Bari, Neapol, Benevenuto, Stabio); Sardinie

1957 Holandsko (Antorf); Itálie (Janov, Řím); Polsko (Polock, Varšava, Gdaňsk, Vilno)

1658 Čechy (Praha, Plzeň, Stříbro, Domažlice)

1664 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk)

1665 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk); Anglie – Londýn 97 000 lidí; město bylo pro epidemii zcela uzavřeno; Holandsko (Groningen); Frísko (Emden); Francie (Toulon); Balkán (Bělehrad)

1666 Čechy (Praha); Německo (Magdeburk), Kolín, Mainz, Mannheim, Kassel, Frankfurt, Koblenz, Trier, Cáchy); Řecko (Athény, Sodon)

1670 Čechy (Praha)

1677 Španělsko

1678 Uhry a Slovensko (zemplínská a povážská župa)

1679 Rakousko – Vídeň 122 849 lidí; Štýrsko; Francie; Itálie

1680 Čechy – Praha 14 923 lidí, Slaný, Týn nad Vltavou; Morava a Slezko; Německo (Lipsko); Itálie (Modena)

1681 Francie

1682 Německo

1690 Uhry a Slovensko

1692 Rusko, Itálie

1694 místy po Evropě

1695 Itálie (Řím)

18. století

1703 Německo, Prusko a Skandinávie

1706 Uhry a Slovensko (zde až do r. 1713); Německo; Dánsko; Norsko; Ukrajina; Litva

1707 Uhry (Slovensko); Litva; Prusko; Pomořansko; Dánsko; Polsko

1711 Německo a Rakousko

1713 Čechy; epidemie sem dorazila z Vídně a byla mnohem silnější než poslední v r. 1680; Praha 19 000 lidí

1714 Čechy; přetrvávání epidemie ve stejné intenzitě; odhaduje se, že v celé zemi zemřelo kolem 100 – 200 tisíc lidí; některé prameny uvádějí číslo až 1/2 milionu

1715 Čechy a Morava; intenzita epidemie zřetelně polevila

1716 Slezko; mrtví leželi nepohřbení v kaplích

1718 Uhry a Slovensko; Polsko a Transylvánie

1720 Francie – Marseille 50 000 lidí

1726 Turecko (Konstantinopolis)

1727 Rusko (Astrachaň a Krym); Řecko (egejská oblast)

1737 Čechy; prameny hovoří o moru, ale zdá se, že jde o choleru

1738 Uhry a Sedmihradsko a celé Podunají; Ukrajina

1743 Sicílie

1744 Dalmacie

1755 Valašsko (Sedmihradsko)

1769 Moldávie, Valašsko, Polsko, Uhry, Rusko (Moskva)

1770 Holandsko; dobytčí nákaza, které padlo za oběť 113 558 kusů

1771 Čechy; podle matrik jde o mor, ale bližší zkoumání existenci moru vyloučilo; šlo o hladomor způsobený nepříznivými klimatickými podmínkami

1780 Ukrajina

1782 Rakousko; ve Vídni a v okolí epidemie; ve vesnici Mödling denně několik mrtvých

1783 Dalmacie a Turecko (Cařihrad)

1784 Dalmacie

1785 Sedmihradsko

1795 Uhry a Slovensko

1797 Volyňsko na Ukrajině; Rakousko – ve Vídni zvláštní nákaza koček, která postihovala i lidi

1798 Francie; v Lyonu rovněž epidemie kočičího moru; Německo; nákaza na hovězím dobytku, která zasáhla na 50 milionů kusů v celé Evropě

19. století

v 19. st. se již projevila preventivní opatření, morové epidemie se vyskytovaly pouze okrajově a přesouvaly se směrem do Asie

1802 Turecko

1806 a 1809 Rusko

1812 Egypt, Turecko a Kavkaz

1815 Řecko

1818 Kavkaz

1819 Bessarabie

1820 Baleárské ostrovy

1828 Moldávie, Valašsko

po tomto datu se morové epidemie v Evropě nevyskytují; objevily se však jiné zhoubné nemoci; předně cholera, která se dostala do Evropy námořní cestou z Indie.

Zdroj: http://www.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii