ASPEKTY

V antice se na aspekty nahlíželo trochu jinak, navíc v konfiguracích planet se objevují různé jevy se specifickým významem. Pracovali s nimi i Arabové a středověk, některé přežily dodnes v rámci horární (dotazovací) astrologie (např. přenos nebo sběr světla). Uvedu jen některé, na které upozorňuje Ch. Brennan.

Překonávání je pravý aspekt. V antice se uvažuje rozdíl mezi pravým a levým aspektem, neboť planeta vpravo danému aspektu dominuje. Vyplývá to z představy, že planety nacházející se ve znameních stejné kvadruplicity (kvality) jsou vůči sobě v rohových domech. Celoznakově jsou propojeny kvadraturami a opozicemi. Ale planeta v 10. domě z pohledu jiné planety, je vůči ní dominantní (protože 10. dům je nejvýše).

Vezměme příklad: Jupiter v Panně, Mars ve Střelci, Měsíc v Rybách, Saturn v Raku, Slunce ve Vahách (viz obrázek 2). Jupiter a Mars jsou v kvadratuře, ale Jupiter je v tomto aspektu dominantní, protože je vůči němu v 10. domě (což je v tomto případě lepší), je vpravo. Jupiter má větší vliv na charakter této kvadratury. Zároveň je Mars v kvadratuře vůči Měsíci, a jelikož je Mars z pohledu Měsíce v 10. domě, tak mu dominuje. Povahu kvadratury mezi Marsem a Měsícem určuje Mars (což je v tomto případě horší). Z toho se odvozuje pravidlo, že planeta vpravo dominuje nad planetou vlevo. To se vztahuje i na ostatní aspekty. Slunce je v sextilu na Mars, dominantní je Slunce. Měsíc je v trigonu na Saturn, dominuje měsíc. Saturn je v sextilu na Jupiter, dominuje Saturn. Nakonec, Saturn je v kvadratuře na Slunce, takže Saturn poškozuje Slunce, neboť v tomto aspektu dominuje.

Vrhání paprsku je výjimkou z překonávání. Je to situace, kdy i planeta v podřízené pozici v rámci aspektu (vlevo) může poškodit, nebo mít dominanci nad planetou vpravo, která by ji jinak "převálcovala".

Dochází k tomu, když planeta vlevo vrhá aspekt méně než 3° před planetu vpravo. Např. (obrázek 3) Jupiter na 9° Panny a Mars na 12° Střelce. Za normálních okolností by byl Jupiter v této kvadratuře dominantní, neboť je vpravo (resp. v 10. domě od Marsu). Ale Mars vrhá svou kvadraturu na místo méně než 3° před Jupitera, a tím ho poškozuje.

Přiléhání nebo adherence je situace, kdy se planety blíží do vzájemné konjunkce, přičemž jsou od sebe ve vzdálenosti méně než 3°. U Luny můžeme uvažovat i větší orbis. Obrázek 3: Merkur na 18° Raka směřuje k Venuši na 21° Raka. V tomto případě jde o pozitivní akcidentální hodnost (dobré pro Merkura).

Obklíčení je situace, kdy se planeta dostane mezi dvě planety, buď tělesně nebo aspektem. Obklíčení škůdci planetu poškozuje, obklíčení dobroději jí pomáhá. Uvažujeme orbis 7 - 8°, přičemž by k obklíčení mělo dojít v rámci jednoho znamení. Zároveň ho nesmí přerušit další, čtvrtá planeta.

Například mějme v Býku Lunu na 10° (obrázek 4). Obklíčena je, pokud je Saturn na 3° Býka a Mars na 13° Býka. Luna je v tělesném sevření obou škůdců. Teoreticky můžeme v moderním pojetí uvažovat jako škůdce i Uran a Pluto, a abychom zvedli mandle tradicionalistům, uvažujme i planetoidy (trpasličí planety) Makemake a Eris.

Druhý příklad (obrázek 4). Jupiter na 14° Lva, Venuše na 2° Střelce, Merkur na 7° Střelce. Merkur je obklíčen v pozitivním smyslu, neboť z jedné strany má za zády (tělesně) Venuši, z druhé strany směřuje přímo k trigonu, který na 14° Střelce hází Jupiter z Lva. Z moderních prvků je pozitivní (dobrodějná) trpasličí planeta Haumea. Neptun je sporný.

Obklíčení je významný jev a nedochází k němu často. Způsob, jak jej lze rychle najít v Solar Fire je tzv. "Modulus Sort Strip" - pásek, který si nastavíte na 30° rozsah (viz obrázek 5)...