Astrologický význam vzdálenosti mezi Merkurem a Sluncem
Ing. Antonín Baudyš, CSc.
Podnětem k této studii byla nevyjasněná situace okolo výkladu astrologických situací nazvaných „planeta v srdci Slunce“ , „spálená planeta“ či „planeta v paprscích Slunce“. Tyto pojmy vycházejí z tradice, jsou v tradiční astrologii definované, a udržují se ve svých významech až do současnosti. Někteří astrologové s těmito pojmy pracují, jiní je považují za překonané či nevýznamné.
Planeta se nazývá spálená Sluncem, pokud je v orbisu do asi 8°30´(resp. 5°) od Slunce a „v paprscích Slunce“, pokud je v orbisu asi do 17°. Planeta v těchto postaveních má sníženou hodnost, tedy oslabené působení. Dále se budu zabývat pouze vzdáleností Merkura od Slunce. Obvyklá, respektive tradiční interpretace Merkura spáleného Sluncem je oslabení schopnosti myšlení. Výjimkou je planeta v „srdci Slunce“, tj v orbisu do 17´ od Slunce, kdy je její působení významnější.
Český astrolog Danieli, vlastním jménem Theofil Kahle, ve své knize „Učebnice astrologie a horoskopie“ vydané vlastním nákladem v roce 1936 o konjunkci Merkura se Sluncem píše: „Čím blíže je Merkur Slunci, tím lépe projevuje své vlivy duchovní. Výmluvnost, čilost, otevřenost, jas, přímost, duchapřítomnost…. Při největší elongaci 28° jsou tyto vlivy slabší. To je ale výklad právě opačný, než tradiční.
Současný český astrolog Karel Tichý na svých webových stránkách píše o spáleném Merkuru (do 4°od Slunce):“ …vyvolává duševní slabost, povrchnost, zrozenec těžko zaměřuje své myšlení k objektivitě. Působí nepříznivě na odhad a předvídání důsledků činů. Subjektivně soudí a analyzuje zcela zaslepen vlastní osobou. Nepříliš pronikavý duch. Má myšlenkové zkraty.“ To jsou zase hodně silná tvrzení.
Na stejných stránkách uvádí předseda České astrologické společnosti Ing. Zdeněk Bohuslav s odvoláním na Morina a Lillyho tradiční významy. Merkur v srdci Slunce zvětšuje hodnost planety stejně jako domicil. Spálený Merkur, tj do 8°30´od Slunce snižuje hodnost planety stejně jako zničení, a v paprscích Slunce, tj do 17° snižuje hodnost stejně jako planeta v pádu. To vše ale platí, pokud jsou obě tělesa v témže znamení.
Tradiční astrologie říká, že Merkur spálený Sluncem má silně oslabenu výkonnost či efektivnost působení a totéž platí v menší míře o Merkuru v paprscích Slunce. Naopak v srdci Slunce je podle Lillyho překvapivě silný.
To jsou slova sice srozumitelná, ale jen relativně, protože je obtížné až nemožné si za nimi představit konkrétní dispozice. Neumíme si představit co si představit za slovy o zvýšené či snížené hodnosti. Tato slova se vztahují pouze k tomu, že planeta má ve vyšší hodnosti silnější vliv respektive tendenci k pozitivnějšímu působení. To je ale málo konkrétní.
V „Encyclopedia of Astrology“ od Nicolase deVore se dočteme, že: „…ti, kdo mají Merkur vzdálen 5°- 10° od Slunce jsou zřídkakdy dotčeni nějakou mentální poruchou.“ V téže knize je citován Wilson(není zřejmé který či která z několika známých astrologických osobností): „…vzdálenost Merkura od Slunce se zdá vyjadřovat rozdílnost v nadání či sklonech, a ti, kteří mají Merkur spálený mají málo inteligence a solidního úsudku, jakkoliv mohou vytrvat v byznysu a často dosáhnout i dobrých výsledků. I tato dosti autoritativní tvrzení jsou hodně silná. Vztahovat mentální zdraví ke vzdálenosti Merkura od Slunce je ničím nedoložené a s pravděpodobností hraničící s jistotou je to i nesmysl. Mnohem lépe už zní tvrzení, že tato vzdálenost může souviset s různými nadáními. Souvislost spáleného Merkura s inteligencí či solidností úsudku je však nutno prozkoumat. Z tohoto pohledu je ale zcela základní otázkou, co si pod pojmem inteligence vše představit. Pro každé povolání je zapotřebí poněkud jiný způsob myšlení, chování a talentu. Samou podstatou talentu je určitě i způsob myšlení. Je pak otázkou, zda se na tom podílí i postavení Merkura vůči Slunci, a pokud ano, tak jak. Ovlivňuje potom poloha Merkura vůči Slunci nějak celkový charakter inteligence nebo jen její nějakou část?
Je nepochybné, že na způsobu myšlení, chování a na talentu se podílí astrologické postavení všech vnitřních planet. Je ovšem otázkou, zda je možné vliv vzdálenosti Merkura od Slunce z tohoto celého komplexu vazeb nějak vyčlenit a specificky popsat.
Všimněme si také, jak často se v astrologické literatuře objevují nejrůznější tvrzení, nejen ve vztahu k Merkuru a Slunci, a to ať už nová, či s odkazem na historické osobnosti. Tato tvrzení nejsou nejen dostatečně doložená fakty, ale často nejsou vůbec založena na jakékoliv, natož přesvědčivé dokumentaci.
Vytvoření testovaných souborů
Rozhodl jsem se tedy tyto hypotézy prověřit tak, že jsem sestavil několik souborů horoskopů jednotlivců, vytvořených podle různých kritérií, a v nich určil zastoupení jednotlivých vzdáleností Merkura od Slunce.
Je zřejmé, že taková analýza jednoho astrologického prvku v horoskopu je jeho vytrháváním ze složitých souvislostí. Z mých dosavadních zkušeností jednoznačně vyplývá, že se na určité dispozici či vlastnosti zrozence podílí vždy více faktorů působících v souběhu, respektive v provázanosti. Nicméně, pokud je hypotéza o spáleném či oslabeném Merkuru paprsky Slunce správná, měla by se ve vhodně vybraných souborech nějakým způsobem projevit.
Vhodně vybraným souborem myslím takový soubor, jehož respondenti se vyznačují velice výraznými společnými znaky. Od horoskopů takového souboru očekáváme, že se v nich projeví zvýšený počet výskytu nějakých astrologických prvků. Znamená to pak, že například do souboru herců nebudou zařazeni ti, kteří hráli či hrají divadlo jen někdy, ale budou tam jen ti nejlepší a nejznámější herci. Ve většině zde použitých souborů je mnoho dat bez známé hodiny narození. V nich je jako čas narození použito poledne toho dne. Pro naše účely tím k významné chybě nedojde. Jednou z obtíží je také dostupnost dat dostatečného počtu takto význačných osobností.
Jako referenční (tedy neutrální) soubory jsem použil dva různé typy souborů. Jeden je průměrem z rozložení vzdálenosti Merkura od Slunce v průběhu pěti náhodně vybraných let 1905, 1934, 1950, 1987, 2006, který nazvu Normální. Pro každý den roku jsem odečetl vzdálenost mezi Merkurem a Sluncem a bez ohledu na to, zda Merkur předchází Slunce či následuje, jsem vytvořil diagram četností vzdáleností mezi Merkurem a Sluncem v průběhu roku.
Takové rozložení vzdáleností mezi Merkurem a Sluncem bychom měli nalézt u dostatečně velkého neutrálního souboru.
Neutrálním souborem bychom mohli nazvat takový soubor, ve kterém nejsou preferovány žádné významné vlastnosti nositelů těchto horoskopů. Obvykle se jako srovnávací resp. referenční soubor používá náhodně vybraný soubor. Bohužel jsou ale rozsáhlé zdrojové soubory vytvořeny z lidí, kteří mají nějaké výjimečné schopnosti. Přesto, že je to obvyklá praxe zavedená statistiky, já takové soubory pro účely referenčních souborů nepovažuji za vhodné. K dokázání toho stačí udělat několik kontrolních porovnání. Nejsou ani vhodné příliš malé srovnávací soubory (např. 25 horoskopů), když výsledný histogram je roztříděn, jako v našem případě, podle 28 navzájem se vylučujících faktorů ( 28 vzdáleností Me. od Sl., když základním krokem bude jeden stupeň zodiaku).
Druhým takovým souborem, který jsem použil, je soubor Referenční, vytvořený z celkem 506 horoskopů mých klientů.
Určitou nevýhodou tohoto klientského referenčního souboru je to, že všechny klienty spojuje společná víra v možnosti astrologie a navštívili proto astrologa. Navíc se jedná převážně o příslušníky střední třídy obyvatelstva. Je to tedy de facto soubor nikoliv neutrální, ale opět soubor výběrový. Navíc z pohledu intelektu se také jedná o lidi vesměs se vzděláním středoškolským a vysokoškolským a chybějí zde jak intelekty nízké, tak i zcela mimořádné.
Použití souboru vytvořeného jako průměr z 5 náhodně vybraných let má ovšem také své slabiny, neboť by ho bylo nutno korigovat demografickými údaji. Protože ale Merkur obíhá okolo Slunce 4.15 krát za rok, předpokládejme, že vliv rozložení narození v průběhu roku není podstatný. I vzhledem k těmto nedostatkům jsou výsledky překvapující.
Z čistě praktických důvodů mají také soubory rozdílné počty respondentů, neboť bych někde musel provádět výběr z více stejně kvalitních lidí a jinde by mi zase chyběli. Nositelů Nobelovy ceny je v daném oboru jen určitý počet. Proto jsem raději pro daný soubor použil všechny dosažitelné horoskopy. Praxe ukazuje, že minimální rozumný počet respondentů v souboru, aby data nebyla příliš „rozskákaná“ je nejméně pětinásobek počtu sledovaných veličin, zde asi okolo 150 respondentů.
Větší soubory dávají „hladší průběhy“, ale ne vždy je větší soubor výrazných respondentů možné získat. Takže u rozsáhlých souborů, jako jsou Football či Basketball je otázkou, do jaké míry jsou všichni respondenti právě oněmi výraznými osobnostmi. Při vytváření zkoumaných souborů jsem vycházel především z databáze Loise Rodenové – AstroDatabank Version 3 (dále LRD) a ze souboru Clifford (dále C), který je součástí mnou používaného astrologického programu Solar Fire dále (SF). Soubory nositelů Nobelových cen jsem vytvořil podle publikace Kronika Nobelových cen, kterou v roce 2004 vydal Knižní Klub. Zde jsem použil polohy Sluncí a Merkurů počítané pro poledne dnů zrození.
Snažil jsem se vytvořit soubory převážně z předních představitelů daného oboru či oblasti, aby se příliš nemíchaly vlivy různorodých způsobů myšlení. Je zřejmé, že jiné prvky inteligence respektive myšlení potřebují badatelé ve fyzice či chemii, jiné umělci, sportovci, atd.
Zatímco badatelé v oblasti fyziky a chemie by měli vynikat logickým analytickým myšlením, vytrvalým, se schopností se hluboce a dlouze soustředit na daný problém a navíc mít matematické nadání, tak například basketbalisté či fotbalisté by měli mít schopnost velice rychlého intuitivního vyhodnocení situace, pozic, pohybu v prostoru a následného okamžitého rozhodování. Schopnost myslet a rozhodovat se rychle v prostoru a v pohybu je pro jejich myšlení nejspíš nejpodstatnější. Herci by měli mít velice dobrou paměť pro texty, cit pro slovo a situaci, postřeh po výraz atd. atd.
Vytvořil jsem následující soubory :
- Průměr za roky 1905, 1934, 1950, 1987, 2006 (Normální)
- Referenční soubor z klientů v počet 506 (Referenční)
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku( počet 166)
- Nositelé Nobelovy ceny za chemii (počet 137)
- Wiseman (Moudří mužové) (počet 133)
- Básníci ( počet 318)
- Eclesiastics (kazatelé, počet 381)
- Herci (počet 88)
- Herečky (počet 88)
- Herci a herečky (počet 176)
- Basketbalisté (počet 2916)
- Fotbalisté (amer.fotb. počet 1667)
- IQ mensalevel (počet 434)
- IQ low (počet 119)
V každém souboru zjistíme, jak častý je v něm výskyt jednotlivých vzdáleností Merkura od Slunce (vyjádřený ve stupních) a počet jednotlivých výskytů vyjádřený v procentech vyneseme do grafu (histogram). Nebudeme přitom zohledňovat, zda je Merkur před či za Sluncem. To proto, že o tom teorie planet spálených Sluncem nemluví, a navíc mi kontrolními zjištěními vyšlo, že je tato veličina u uvedených souborů nevýznamná.
Cíle a způsoby vyhodnocování souborů
U jednotlivých souborů budeme sledovat, zda jsou četnosti výskytu nějakých vzdáleností Merkura od Slunce větší nebo menší než pravděpodobné podle souboru Normální.
Budeme chtít potvrdit předpoklad, že například Merkur spálený Sluncem ( nebo i v paprscích Slunce) se u mimořádných intelektů vyskytuje méně často než je normální, nebo naopak u slabších intelektů častěji. Jsem si vědom toho, že už sama definice vynikajícího či slabšího intelektu je sporná a nedostatečně vystižitelná. Proto jsem vytvořil výše uvedené soubory jako velice kontrastní, co do mentálních dispozic jejich respondentů.
Uvedené diagramy jsou výsledkem změřených, tedy empirických hodnot. Pro lepší přehlednost, jsem proložil těmito hodnotami vyrovnávací křivky, které by měly vystihovat trendy těchto diagramů.
Protože vyrovnávací počet je poměrně náročnou a pracnou záležitostí, využil jsem již hotové programy pro výpočet vyrovnávacích (regresních) křivek, tedy trendů, v programu Excel. Průběh histogramu souboru Normální ukazuje, že je v těchto případech nutné použít pro vyrovnání resp. odhad trendu regresní rovnice polynomické řady. Maximum co Excel umožňuje jsou polynomy 6. řádu. Protože ale polynomická regrese se neukázala dostatečně věrnou, použil jsem někde i křivku klouzavého průměru s intervalem 2. Ukazuje se, že by bylo nejspíš vhodnější provést polynomickou regresi polynomem vyššího řádu než 6., aby regresní křivky věrněji kopírovaly trendy grafů. To ale použitý software – Excel, neumožňuje.
Mimo tvar regresní křivky je vhodné sledovat i lineární regresi, ze které je patrné zda se více případů přesouvá do menších či větších vzdáleností Merkura od Slunce.
Je také vhodné sledovat procentuální zastoupení té či oné konkrétní vzdálenosti či oblasti vzdáleností u jednotlivých souborů. Nutno ale zmínit zcela klíčový fakt. Jestliže v nějakém souboru bude určitá oblast vzdáleností mezi Merkurem a Sluncem zastoupena například výrazně méně, znamená to automaticky, že jiná oblast vzdáleností bude zastoupena výrazně více. Pokud by pak určité oblasti vzdálenosti Merkura od Slunce vyjadřovaly či i jen posilovaly určité intelektové dispozice či schopnosti, pak by to znamenalo, že nedostatečnost v jedné oblasti by měla být automaticky vykompenzována schopnostmi jinými. Bylo by to takové „přelévání schopností“. To je jistě dost odvážný předpoklad.
Můžeme ale připustit, že zvýšená dispozice k nějaké schopnosti daná vzdáleností mezi Merkurem a Sluncem musí být k tomu aby se projevila, nutně podpořena dalšími astrologickými faktory. Potom by se nutně efekt „přelévání schopností“ nemusel vždy projevit. Konec konců zkušenost se statistickým vyhodnocováním jiných astrologických prvků jasně ukazuje, že se odlišnosti v různých výběrových souborech kumulují souhrou menších odchylek jednotlivých faktorů.
Soubor Normální je vytvořený z let 1905, 1934, 1950, 1987, 2006
Rozložení vzdáleností Merkura od Slunce v tomto souboru, budeme brát jako referenční – Normální a budeme je porovnávat s rozložením této vzdálenosti u souborů výše uvedených.
Z tohoto souboru je zřejmé, že zastoupení výskytu vzdáleností mezi Merkurem a Sluncem do jednoho stupně je okolo 4. 2%. První minimum okolo 3% je v oblasti asi 3° – 9°. Maxima nabývá vzdálenost okolo 17°- 20°, pak následuje další minimum okolo 21° a maximum okolo 24°. Maximální elongace (úhlová vzdálenost) mezi Merkurem a Sluncem je 28° a vyskytuje se asi v 1% případů.
Tendence průběhu této křivky ale lépe vystihuje graf klouzavého průměru s periodou 2. Lineární regrese má průběh vodorovný.
Pokud se podíváme na diagramy z jednotlivých let 1905, 1934, 1950, 1987, 2006 vidíme, že charakter základní křivky je velice podobný. Průběh lineární regrese v jednotlivých letech může ale mírně stoupat či klesat.
Z grafu průměru za 5 let je zřejmé, jak se původně poněkud „rozskákaná“ data více a více přibližují charakteru regresní křivky, která ale jak už zmíněno, nedokáže postihnout výrazné zvlnění dat v poslední třetině diagramu.
Pokud by průběhy četností vzdálenosti Slunce a Merkuru byly nezávislé na výběrových charakteristikách jednotlivých vybraných souborů, měly by mít průběhy četností této vzdálenosti pro jednotlivé soubory také tento charakter.
Pokud se budou průběhy histogramů vzdáleností Merkura od Slunce v jednotlivých souborech významně lišit, lze předpokládat, že se vzdálenost Merkura od Slunce podílí na způsobu myšlení nebo na rozdílných schopnostech představitelů těchto souborů. Vzdálenost Merkura od Slunce tak může ukazovat na odlišnosti v myšlení resp. schopnostech potřebných pro výkon toho či onoho povolání či zaměření.
Soubory nositelů Nobelovy ceny za fyziku a chemii
Oba soubory jsou tvořeny sice odlišnými osobami, ale průběhy polynomických trendů mají podobný charakter. Navíc oba soubory mají polynomické trendy nejen velice podobné, ale i zcela se odlišující od polynomických trendů ostatních souborů, jakož i od souboru normálního. To nasvědčuje tomu, že pokud vzdálenost mezi Merkurem a Sluncem ovlivňuje způsob myšlení, tak fyzikové i chemikové mají nejen podobný způsob myšlení, ale i statisticky významně doložitelnou odlišnost myšlení od osobností v ostatních souborech. Proto jsem použil soubor, spojující oba tyto soubory do jednoho.
Při porovnání se souborem Normální je zde patrný výrazný pokles četností výskytu vzdálenosti 0° - 2°, zatímco vzdálenost 5°- 7° je zastoupena výrazně více. Také oblast 26° je v obou souborech o dost četnější než u souboru Normální.
U souboru Normální je oblast 3°- 12° na úrovni asi 3% stejně jako oblast 21°- 22°. U souborů nositelů Nobelových cen za chemii a fyziku je ale oblast 5°- 6° zastoupena více a oblast 21° a 22° podstatně méně.
Pokud bychom uvažovali, že nositelé těchto Nobelových cen vynikají zacíleným analytickým, logickým a uspořádaným uvažováním, pak by se na tom mohla aktivně podílet oblast 5°- 7°, 9° a 26°.
Z toho bychom mohli dovodit, že „spálený Merkur“ se může projevit v konjunkci asi do 2°, zatímco v oblasti konjunkce s orbisem 5°-7° se už Merkur jako spálený (oslabující myšlení či analytické myšlení) rozhodně neprojevuje.
Respektive pokud bychom předpokládali, že pro tyto vědce je charakteristické specializované myšlení, pak je posilováno oblastmi 5°- 13° a 26°.
Soubor Wiseman (moudří)
Jen pro představu, v tomto souboru jsou lidé jako Goethe, Edison, Tesla, Swedenborg, Shakespeare, Tycho de Brahe, Kepler, Spinoza, James Joyce, da Vinci, ...
V tomto souboru je velmi silné zastoupení vzdálenosti do 1°. Bližší analýza ukazuje, že 3 mají vzdálenost mezi Merkurem a Sluncem do 15´ a dalších 6 do 45´. To ukazuje, že tradiční výklad Merkura „in Casimi“ (v srdci Slunce) má své opodstatnění a nejspíše i ve větším orbisu. Z toho bychom mohli dovodit, že Merkur „in cassimi“ podporuje humanistické myšlení v širších souvislostech než myšlení specializované.
Vzdálenost 2°- 4° vykazuje silný pokles proti normálu, ale už 5°, 7° a 10° stupeň jsou opět nad normálem. Celá oblast od 2° do 14° (s předchozí výjimkou) vykazuje výrazný pokles četnosti výskytu.
Výrazný vzestup lineární regrese opět ukazuje na zvýšený výskyt větších vzdáleností Merkura od Slunce.
Soubor Básníci
Opět jako souboru Wiseman je zde zvýšené zastoupení výskytu vzdálenosti Merkura od Slunce do 1° o 34% oproti souboru Normální. Snížený výskyt oblasti 2°- 7° o asi 30% opět oproti souboru Normální. Silný je vzestup pro 19°, opět asi o 30%.
Lineární trend je zde opět vzestupný a protíná se s lineárním trendem souboru Normální asi v jedné polovině, tedy okolo 14°.
Celkový charakter polynomického i lineárního trendu je velice podobný jako u souboru Wiseman.
Soubor IQ mensalevel
Jde o soubor 434 členů Mensy. Mensa je mezinárodní společenská organizace založená roku 1946 v Oxfordu. Je to nevýdělečné apolitické sdružení lidí s nadprůměrným koeficientem IQ bez rozdílu rasy a vyznání. Členem se může stát každý, kdo má věk minimálně 15 let, a v testu inteligence (schváleném mezinárodním dozorčím psychologem Mensy International) dosáhne výsledku mezi horními dvěma procenty celkové populace (na stupnici používané v Čechách odpovídá IQ 130). IQ se měří například vyhodnocením výsledků 40 minutového testu, založeném na vnitřní logice symbolů.
Abychom se lépe zorientovali v tom, jak IQ souvisí s inteligencí, uveďme k tomu několik poznámek.
Thordike a Nakonečný (1995) rozlišili tři základní druhy inteligence:
teoretická inteligence – resp. abstraktní (operace se symboly)
praktická inteligence – resp. konkrétní (operace s objekty)
sociální inteligence – schopnost ovládat druhé (její součástí je emoční inteligence EQ resp.IE)
Abstraktní inteligencí se označuje ta část inteligence, kterou lze měřit testy IQ. Projevuje se jako schopnost řešit dobře definované akademické problémy s jednoznačnou odpovědí.
Praktická inteligence je schopností řešit problémy každodenního života.
Sociální inteligencí lze označit schopnost pohybovat se v sociálním prostředí, tj. řídit lidi, umět s lidmi jednat a manipulovat (umět předvídat chování druhých), pohotově reagovat na jejich podněty apod. Měřením sociální inteligence pomocí testů byla nalezena nízká korelace s abstraktní inteligencí (korelační koeficienty dosahovaly hodnot 0,24 až 0,40).
Základním faktorem ovlivňujícím míru naší úspěšnosti v životě je ale emoční inteligence. Význam „tradiční inteligence“ pro životní úspěch, vyjádřené inteligenčním kvocientem IQ, bývá v poslední době zpochybňován. Na IQ se nahlíží jako na faktor, který vypovídá jen o jedné součásti inteligence a který, zjednodušeně řečeno, vypovídá o schopnosti luštit hádanky a hlavolamy, ale nevypovídá nic například o schopnosti dotyčného jedince úspěšně komunikovat s jinými lidmi.
Definovat emoční inteligenci je velice obtížné, neboť existuje řada různých teorií. Za základní a všem definicím nadřazenou je však v zahraničí považována definice podle skupiny MSC (Mayer, Salovey, Caruso).
Později se definice emoční inteligence zamýšlená Mayerem, Saloveyem a jejich novým kolegou Davidem Carusou (čili skupina MSC) rozvinula: „Emoční inteligence je schopnost vnímat emoce; vybírat a navozovat si emoce tak, aby pomáhaly myšlení, porozumět emocím a emočním sdělením a reflektivně emoce regulovat tak, aby podporovaly emoční a intelektuální růst.“ (Mayer & Salovey, 1997) Jejich souhrnná definice popisuje emoční inteligenci jako schopnost zpracovávat emoční informace, to zahrnuje zejména vnímání, integraci, porozumění a řízení emocí (MAYER & COBB, 2000). Tyto čtyři části emoční inteligence jsou důležité, neboť představují emoční procesy v mozku podobně jako mentální procesy organizují myšlení.
Emoční inteligence by se dala vystihnout jako „vyzrálý charakter“. Je to soubor různých osobnostních kvalit, které se vyznačují znalostí sebe sama a schopností udržovat dobré mezilidské vztahy. To, co řadíme do emoční inteligence nejsou jen schopnosti kreativně myslet, umění hledat nová řešení, ale i takové mentální děje jako asociace a intuice. K tomu, jak vzájemně v praktickém životě tyto dva pojmy souvisí se vyjádřil Dieter Urban: „IQ je dobré, EQ je lepší, IQ plus EQ je ideální!“
To vše zmiňuji proto, aby bylo jasné, čeho se IQ týká a čeho se IQ netýká. Ze souboru IQ mensalevel lze tudíž dělat závěry o IQ, ale v žádném případě ne o EQ, neboť EQ respondentů souboru IQ mensalevel neznáme. Z výrazně vzestupného průběhu lineárního trendu je zřejmé, že u mensanů je menší frekvence výskytu vzdálenosti do asi 13° a významně větší frekvence výskytů vzdáleností vyšších. To je nakonec patrné i z průběhu maxima v oblasti vzdáleností 15°- 26°, který je sice stejně vysoký jako u souboru Normální, ale je mnohem plošší, respektive protaženější. Zajímavý je také pokles výskytu pro vzdálenost 1°, a to až na 60% hodnoty souboru Normální.
Jak ale uvidíme dále, význam vzestupného lineárního trendu nelze rozhodně přeceňovat, protože stejný vzestup je i u souboru IQ low.
Je tedy zřejmé, že pro inteligenci typu IQ je charakteristický menší výskyt vzdáleností do 13° a speciálně pro 1° a zvýšený výskyt vzdáleností 15°- 28°. Jinak je charakter vyrovnávací křivky podobný charakteru křivky souboru Normální. Vyrovnávací křivka polynomu 6. řádu ale evidentně nestačí reagovat na výkyvy histogramu v oblasti 3°- 12°.
To potvrzuje historické názory na vliv spáleného Merkura a Merkura v paprscích Slunce, ale jen z ohledu na IQ. Poloha Merkura v srdci Slunce je pro schopnost řešit souvislosti mezi symboly kontraproduktivní. Jinak řečeno, Merkur v srdci Slunce ani Merkur spálený Sluncem není pro specializovanou inteligenci typu IQ optimální.
Soubor IQ Low
Většina respondentů v tomto souboru patří do skupiny s nižším intelektem ve smyslu poblíž dolní hranice normálnosti, ale čtvrtina respondentů má Downův syndrom. Je potom otázkou, zda má vůbec z našeho pohledu smysl takový soubor zkoumat.
I tak je ale zřetelný pokles celé oblasti 1°- 15°. Protože se ale nedostatek v obsazení určité části histogramu musí zákonitě projevit vzrůstem jinde, je patrné silnější obsazení oblasti 16°- 21°.
To je situace obdobná jako u souboru Wiseman, ale až na pokles i v oblasti Merkura v srdci Slunce.
Soubor Herci
Výrazným poklesem se u tohoto souboru vykazují oblasti 1°- 6° a 13°- 16°. Naopak výraznější zastoupení je vidět v oblastech 8°- 9°
Soubor Herečky
Na první pohled je patrný výpadek zastoupení vzdáleností 2° - 10°. Jde o pokles na úroveň asi 1/3 souboru Normální. Porovnáme-li tento pokles se vzrůstem zastoupení této oblasti (proti normálu) u souboru nositelů Nobelových cen, lze předpokládat, že tato oblast odpovídá opravdu spíše myšlení logickému, zacílenému a analytickému.
Naopak výrazné zastoupení oblasti 12°-13° by spíše odpovídalo smyslu pracovat s výrazem, emocemi a situacemi. To bychom ale očekávali, že tato oblast bude silněji zastoupena i v souboru Herci, a přitom tomu tak není. Pokud vytvoříme společný soubor, dostaneme průměrné hodnoty. Průběh společného histogramu ukazuje na značný pokles hodnot v celé oblasti 2°- 7° na téměř poloviční hodnoty souboru Normální. Zajímavá jsou obě maxima na 18° a 24°, která nejen že přesně kopírují polohu maxim souboru Normální, ale jsou navíc ještě vyšší.
Nejasná je ale příčina toho, že v oblasti 8°-9° mají herci významné zvýšení výskytu, v oblasti 11°-14° významný pokles výskytu, a u hereček je tomu přesně naopak. Pokud bychom brali tyto odlišnosti za prokázané, bylo by nutné hledat, které dvě vlastnosti jsou u herců a hereček takto komplementární, a ty pak těmto oblastem přisoudit.
Z těchto souborů, které ale mají podobný průběh a odpovídají stejné profesi jsem opět udělal soubor jeden. Ukazuje se ale, že je možné, že ženy i muži v téže profesi, mohou mít akcentovány poněkud odlišné schopnosti.
Soubor Referenční
Soubor Referenční je zvláštní tím, že je sice dostatečně početný, tudíž obsahuje poměrně vyrovnané hodnoty, ale přesto obsahuje podstatné odchylky od souboru Normální. Je tedy zřejmé, že jej nelze použít jako v pravém slova smyslu referenční soubor. To, co respondenty tohoto souboru spojuje je, že mají důvěru v astrologii a navštívili astrologa. Spojuje je tedy minimálně to, co bychom mohli nazvat i důvěrou či vírou v esoteriku jako takovou.
Prokazatelnými odchylkami jsou výrazné zvýšení četnosti výskytu vzdálenosti 2°, 6°, 12°, a výrazné snížen četnosti výskytu v oblasti 24°-25°.
Soubor Astrologové
Diagram souboru 2174 astrologů vykazuje jiné charakteristiky než diagram pro 75 významných astrologů, kterýžto soubor zde není presentován. To by mohlo ukazovat, že soubor s pouze 75 respondenty je příliš malý a proto jsou hodnoty tak “rozskákané“. Nelze ale vyloučit to, že malý soubor (75) tvořený vybranými astrologickými profesionály vykazuje jiné hodnoty, než soubor vytvořený z astrologů obsažených v databázi LRD, která nepochybně obsahuje i značný počet astrologů buď méně kvalifikovaných, nebo minimálně neprofesionálních.
Zhodnocení – závěr
1) Merkur v srdci Slunce
Normální hodnotou pro výskyt vzdálenosti mezi Merkurem a Sluncem do 1° v dostatečně velkém souboru horoskopů, z nichž každý je z jiného dne, je 4.2%.
Tato hodnota je v souborech NCF, NCCh, Zpěváci, Herci, Herečky, Baseball, Amer.Football, Basketball, Inženýři, Astrologové, IQ Mensalevel, IQ Low, vždy menší než hodnota u souboru Normální a pohybuje se mezi honotami (0 – 2.4)%.
Naopak u souborů Wisemann je 6.8%, u souboru Básníci je 5.7%.
Této vzdálenosti Merkura od Slunce do 1° bychom proto mohli přisoudit, že podporuje myšlení spíše humanistické v širokých souvislostech, tedy takové myšlení, které inklinuje k tomu, co bychom mohli nazvat moudrostí. Moudré lidi v tomto smyslu lze najít jistě i mezi jinými kategoriemi, ale u souboru Wisemann by to mělo být minimálně vlastností drtivé většiny respondentů. Navíc z této analýzy vyplývá, že výše uvedené dispozice bychom mohli vztáhnout nejen na vzdálenost mezi Merkurem a Sluncem do 17´, ale až asi o 1°.
2) Merkur spálený Sluncem
Všechny soubory, které jsem použil (vyjma souboru Referenční a IQ down) jsou vytvořeny z lidí, kteří se nějak ve svém oboru prosadili a dosáhli určitého věhlasu, ať už světového, nebo místního. To svědčí sice o jejich mimořádných schopnostech, ale souvislost s mimořádnou inteligencí je zde problematická. Takže pokud by Merkur spálený Sluncem oslaboval inteligenci, nejsou z tohoto pohledu výsledky všech souborů přesvědčivé.
Vzdálenosti Merkura od Slunce odpovídající spálenému Merkuru jsou u většiny použitých souborů o dost méně zastoupeny než u souboru Normální, což by mohlo tradiční výklad vlivu Merkura spáleného Sluncem podporovat. Jenže v souborech, jejichž představitelé jsou jednoznačně nositeli mimořádných intelektů, jako jsou soubory nositelů Nobelových cen za fyziku a chemii, jsou tyto hodnoty asi o 25% vyšší. To se týká především vzdáleností 5°- 7°.
Závěrem by mohlo být konstatování, že pro vzdálenosti Merkura od Slunce okolo 5°- 7°, neplatí žádné oslabení intelektu, ale naopak tato vzdálenost může podporovat například analytické schopnosti a koncentraci myšlení.
Pokud se podíváme na pokles zastoupení této vzdálenosti například u zpěvaček, hereček, básníků a pod., zdá se být tvrzení uvedené v předchozím odstavci přesvědčivé.
3) Merkur v paprscích Slunce
Vzdálenost Merkura od Slunce okolo oblasti asi 8°- 13° je naopak u souboru Zpěváci zastoupena silněji (o 30%) než u souboru Normální. Obdobně u souboru Herečky je silněji zastoupena oblast 11°- 14° a u souboru Herci je silněji zastoupena oblast 8°- 9°.
Oblast okolo 8°- 14° by zase mohla posilovat emoční prožívání a temperament resp. vokální projevy spojené s kvalitou a ovládáním hlasu. Nelze tedy ani v případech těchto souborů potvrdit cokoliv s oslabením inteligence v nejširším slova smyslu, ale lze uvažovat o vlivu na druh nadání.
Další závěry
Z průběhu regresní přímky lze soudit, že prakticky u všech zkoumaných souborů mimo NCF a NCCh došlo ke zvýšení zastoupení větších vzdáleností Merkura od Slunce za oblast, kterou tradiční astrologie nazývá „spáleným Merkurem“. Bohužel ale, neplatí to pro celou skupinu celkem 303 nositelů Nobelových cen za fyziku a chemii, kde platí opak. Ale zase to platí pro soubor Referenční, který je ale vytvořen z osob nikoliv věhlasných či nějakých mimořádných intelektů, a také to platí pro soubor IQlow.
Soubor Wiseman ale naplňuje tradiční nauku o vzdálenosti mezi Merkurem a Sluncem dost přesně. Oproti souboru Normální totiž vykazuje výrazné zvýšení výskytu konjunkce do 1°, pokles výskytu spáleného Merkura a vyšší počet výskytů Merkura mimo paprsky Slunce.
Další závěr bychom mohli učinit takový, že vzdálenost mezi Merkurem a Sluncem má svůj dílčí vliv na „typ nadání“, ale bez souhry s dalšími faktory z toho nelze v jednotlivém horoskopu činit žádné významné závěry.
Výsledky, které jsou nejblíže výsledkům souboru Normální, jsou u souborů Football a Basketball. Představitelé těchto souborů tedy z pohledu toho co zde zkoumáme, jsou representanti „normálu“, zatímco ostatní soubory představují významné odchylky od „normálu“. Jinak řečeno, pokud představitelé souborů Football a Basketball mají grafy trendů velice podobné trendovému grafu souboru Normální, pak jejich vlastnosti či schopnosti jsou na vzdálenosti Merkura od Slunce nezávislé.
Přednáška zazněla na Dni s českou astrologií v prosinci 2006
Vyšla v Konstelaci, v Revui České astrologické společnosti.
Zde zveřejněna s laskavým svolením autora.