Hyleg

Ze Slovníku astrologie

arabsky hyleg, řecky apheta, latinsky prorogator neboli dárce života.

J. Lee Lehman: Hyleg (arabsky), apheta (řecky), prorogator (latinsky) neboli dárce života byla planeta nebo bod, který se vypočítá jako součást vyhodnocení délky života a období, kdy byl člověk v nebezpečí smrti. Když byl tento bod nasměrován (s využitím toho, co dnes nazýváme primární direkce) na ANARETU (neboli usmrcující bod, nemusí být pouze jeden) nebo opačně, nastává smrt. Ve své knize Řecké horoskopy Otto Neugerbauer a Henry Bartlett Van Hoesen poznamenávají, že rané verze, jako například římský astrolog Babillus dovoloval jakékoli planetě být hylegem; pozdější verze hyleg omezují s výjimkou vzácných okolností na jeden z hylegických bodů: Slunce, Měsíc, ascendent nebo bod štěstí.

Pro definici hylegu je rozhodující rozmístění domů. Původní řecké domy tvořily celá znamení, byl-li ascendent např. v Raku, potom celé znamení Raka bylo prvním domem. Je to podobné systému používanému v indické astrologii. Tak se slovo „znamení“ a „dům“ stávají zaměnitelnými, takže „Slunce je ve svém domě“ je ekvivalentem „Slunce je ve Lvu“.

Ptolemaios, který představuje pozdější řecké období, používá ekvální domy od ascendentu, kde první dům tvoří oblast 5° před ascendentem až 25° za ním. Každý dům je sestaven stejně. Pomocí této definice potom Ptolemaios definoval prorogativní neboli hylegická místa neboli domy: první, sedmý, devátý, desátý a jedenáctý tak, jak je uvedeno v jeho TETRABIBLU. V jeho definici na bod BOD ŠTĚSTÍ vždy používal tzv. denní vzorec, na rozdíl od mnoha klasických zdrojů, které používají jiný vzorec pro noční zrození.

Při výpočtu hylegu je hlavním postupem zkoumání specifických hylegických bodů v daném pořadí. Určete, zda je první planeta v pořadí v hylegickém domě. Pokud ano a splňuje všechna další specifikovaná kritéria, potom je toto těleso nebo bod deklarováno jako hyleg a procedura je u konce. Pokud tam není, potom zkoumáme další těleso nebo bod v pořadí a je-li to třeba tak ještě další.

Ptolemaiova metoda nezačíná zjišťováním dalšího tělesa nebo bodu, zda je v hylegickém místě prorogátora. Pořadí umístění se zkoumalo v závislosti na tom, zda je horoskop denní nebo noční.

Při denním narození se zkoušelo jako první Slunce, potom Měsíc a poté planeta, která má nejvíce vládcovství (všech pět základních dignit) přes Slunce, prenatální nov a ascendent. Pokud žádné z těchto těles nebo bodů nebylo v prorogativním domě, potom je prorogátorem neboli hylegem ascendent.

Při nočním narození Měsíc, poté Slunce a poté planeta, která má nejvíce vládcovství (všechny základní dignity) přes Měsíc, prenatální úplněk a bod štěstí. Pokud žádné z těchto těles není v prorogativním domě, potom je prorogátorem neboli hylegem prenatální syzygy (tedy lunace) nov; jinak pokud byl prenatální syzygy úplněk, použije se jako hyleg bod štěstí. Ptolemaios potom používá prorogator, a hlavně jeho aspekty na dobroděje a škůdce, k výpočtu délky života.

Proti tomu stojí systém výpočtu podle Bonattiho (v Robert Zoller’s book Tools and Techniques of the Medieval Astrologers). V Bonattiho době nebyly pro „umístění v domě“ používány 30° domy. V Bonattiho systému bylo těleso v padajícím domě ještě angulární, pokud bylo v rámci 7° stupňů od hrotu. Kdyby bylo angulární v následném domě, bylo ještě v následném domě v rozmezí 5° od hrotu. A pokud byla planeta v následném domě, byla v padajícím ještě v rozmezí 3° od hrotu. V následujícím seznamu naleznete správné umístění hylegu.

1. Slunce v prvním, desátém a jedenáctém domě v mužském nebo ženském znamení.
2. Slunce v sedmém, osmém nebo devátém domě pouze v mužském znamení.
3. Měsíc v angulárním (rohovém) domě nebo v následném domě a v ženském znamení a má některé ze čtyř důstojností (dignity): EXALTACE (POVÝŠENÍ), TRIPLICITA, TVÁŘ nebo VLÁDCOVSTVÍ.
4. Zrození za přibývajícího Měsíce: zkoumejte dispozitory a ascendent. Pokud některý z dispozitorů také aspektuje ascendent, hylegem je ascendent; jinak ověřte aspektaci dispozitora bodem štěstí.
5. Zrození za ubývajícího Měsíce: zkoumejte dispozitory bodu štěstí. Pokud některý z dispozitorů aspektuje také bod štěstí, pak použijte jako hyleg bod štěstí; pokud nikoli, zkontrolujte aspektaci ascendent a dispozitor.
6. Pokud vše ostatní selhává, podívejte se, která planeta má důstojnost na stupni prenatálního novu nebo úplňku.
7. Pokud nic z toho nefunguje, potom má horoskop třetí charakteristiku a dítě zemře před dosažením 12 let.

Ačkoli to vypadá na velmi precizní systém, existuje tady ve skutečnosti jeden dvojznačný bod. V Bonattiho originální definici nebylo stanoveno, že Slunce nebo Měsíc, aby byly hylegem, musí také aspektovat jeden z dispozitorů. Nezbytnost této aspektace mezi hylegem a jedním z dispozitorů byla doplněna v komentářích Omara z Tiberia, ale zpočátku bylo nejasné, zda to byla změna zavedená Omarem, nebo zda reflektuje skutečné Bonattiho použití. S dostupností klasických zdrojů je pravděpodobné, že Bonatti prostě podává mírně zkrácenou verzi jeho skutečně fungující definice.

Zatímco se toto může jevit jako relativně méně důležitá záležitost, jeho význam je, že byla provedena studie účinnosti různých klasických definic hylegu s použitím dat z 13. března 1996, střelba ve třídě v Dublanu ve Skotsku, při které byla polovina studentů zabita a polovina přežila. Penny Shelton srovnávala metodiky podle Ptolemaia, Dorothea, Bonattiho, Williama Lillyho, Johna Gadburyho a Henry Coleye, a shledala Bonattiho systém jako nejvíce vyhovující v předpovědi dětí, které přežily a které zemřely. Nicméně Shelton nezačlenila nezbytnost aspektu Slunce nebo Měsíce s dispozitorem, pro určení hylegu. Takže je možná potřeba toto specifické omezení přezkoušet.

Pozdější metody Lillyho, Gadburyho a Coleye, které Shelton zahrnula, představují různá zjednodušení staršího systému. Později se zjednodušení stávala ještě extrémnější. Kvůli jedné věci, všechny dřívější definice byly závislé na pěti základních důstojnostech, a to se stalo nepraktickým, jakmile byly tyto důstojnosti zapomenuty.

V arabském období se stal výpočet hylegu a jeho odvozenin hlavním systémem na hodnocení délky života. V helénistickém období, jak poznamenává Neugerbauer a Van Hoesen, se k tomu místo hylegu používala pozice ascendentu.

Výpočet délky života pokračuje takto. Nejprve je zkoumán alcocoden, který je almutenem hylegu v případě Slunce nebo Měsíce, nebo planeta, která aspektuje dispozitor pro ascendent a bod štěstí (také Slunce a Měsíc). Alcocoden se také nazývá „dárce let“. Stav alcocodenu je poté zkoumán s ohledem na Tabulku let uvedenou níže. Jestliže zahrnuje pouze hlavní důstojnosti (to je vládcovství, povýšení (exaltace) a triplicitu), je alcocoden v základní dignitě, délka života člověka se nazývá „nejdelší“. Jako přechodné stadium se vyskytuje menší důstojnost až k žádné důstojnosti, následné k padajícím, potom hledáme v dalších sloupcích tabulky.

A nakonec, jak stanovuje Omar z Tiberia, zkoumáme, zda je alcocoden aspektovaný dobroději nebo škůdci. V každém případě aspekt potom buď přidává, nebo odečítá roky života.

TABULKA LET

Když systém osvobodíme od přesného výpočtu délky života, poskytne velmi užitečné informace. Jasně, že člověk, u kterého ukazuje na krátký nebo středně dlouhý život, bude mít s větší pravděpodobností zdravotní následky brzo v životě, než člověk s dlouhověkostí. To můžeme přeložit do potřebnosti věnovat více pozornosti tělesným symptomům, takže vážné situace nejsou nezbytné.