Květoslav Minařík - Horoskopie

01.05.2008 15:09

HESLO HOROSKOPIE 

(Malý mystický slovník naučný, K. Minařík, Canopus 1992)

horoskopie (z řec. zákl.) část astrologie, zabývající se sestavováním horoskopů. Evropská horoskopie vznikla kdysi ve středověku, v době, kdy existoval geocentrický názor, což ovšem horoskopii ovlivnilo. Horoskopie se totiž musí zakládat na souřadnicovém systému; staří astrologové si pak tyto systémy sami vytvářeli podle toho, jak se jim podařilo vyložit sestavené horoskopy.

Novodobí astrologové mnohé z těchto starých systémů eliminovali jako systémy iracionální. Za racionální se totiž podle mohou považovat pouze systémy Regiomontanův, Campanův a Placidův. Všeobecně byl pak přijat systém Placidův, ačkoli to není systém správný. Je to systém tzv. polooblouků, jenž vychází ze zdánlivě primárního činitele, tj. denního pohybu planet po obloze od východu k poledni a k západu. Placidus tedy tyto polooblouky, totiž denní a noční, úplně oddělil; to z hlediska sférické trigonometrie není přípustné. Campanus zase asi vzhledem k důležitosti ascendentu, jenž se nazývá horoscopus, založil systém "východního bodu", což z místa narození činí statické centrum. Regiomontanus podřídil toto místo měnlivému působení nebes, a proto založil systém zenitový, jenž je možno z mnohých důvodů považovat za správný.

Kdyby nebylo Campanova systému, byla by volba systému snadná: museli bychom přijmout systém Regiomontanův: proti Campanově systému můžeme mít pouze tu námitku, že země je podřízena nebesům, takže východní bod je jen katalyzátorem hvězdných vlivů; ascendent je při správném pojetí nebeské mechaniky druhořadý činitel. Placidův systém neobstojí, jestliže má horoskop představovat konkrétní obraz hvězdných působení. To potvrzují poměry za polárním kruhem, v místech "půlnočního slunce", kde, když se opíráme o Placidův systém, musíme pólové výšky mezidomů určit odhadem. Kdybychom tedy v otázce mezidomů kladli přirozený požadavek, aby se mezidomy vždy stěsnávaly do kvadrantů vytvářených vystupujícím bodem ekliptiky a meridiánem, musely bychom se vždy opřít o systém Regiomontanův.

Za polárním kruhem se totiž vždy na čtyřech místech ekliptiky protnou obzorník a ekliptika na jedné straně a poledník na straně druhé a od tohoto místa ekliptika buď stoupá nad obzor, nebo klesá pod něj. Tím v Placidově systému vzniká zmatek ve stanovení horoskopických domů, ačkoli z hlediska sférické trigonometrie tu není problémů.

Vezmeme-li v horoskopii za příklad jako zkusmé místo 70° sev. zeměpisné šířky, zjistíme, že část ekliptiky od 28° Býka 15´ do 0° Lva 45´ vůbec nezapadá, ale oproti tomu část ekliptiky od 28° Štíra 15´ do 0° Vodnáře 45´ nevychází. Klademe-li proto pro horoskopii požadavek, aby MC bylo vždy místem na obloze nejvyšším, pak musíme MC od 28° Štíra 15´ do 0° Vodnáře 45´ přeložit na sever. Tím se pokaždé část ekliptiky, nevystupující nikdy nad obzor, stane v horoskopu bodem IC. Ostatní domy se v tomto úseku ovšem rozvíjejí obráceně; tradiční 10. dům je v domě 3., 11. v domě 2., 12. v domě 12., 2. v domě 11. a 3. v domě 10. To trvá až do okamžiku, kdy vypočítané MC dosáhne 0° Lva 45´; pak MC přejde zase na jih na 0°Vodnáře 45´ a domy se zase začnou rozvíjet tradičním způsobem.

Když v této zeměpisné šířce porovnáme systém Placidův se systémem Regiomontanovým, pak v místě, kde se protíná obzorník, ekliptika a poledník (MC), Placidův systém nesplňuje požadavek, aby v tomto bodě byly i ostatní průsečíky, totiž začátky a středy mezidomů, ale vyhovuje mu systém Regiomontanův.

Abychom si učinili sice nematematický, ale názorný obraz v jednom z těchto průsečíků, podáme ukázku z tabulek domů pro oba systémy na 70° sev. zeměpisné šířky pro vrcholící bod rovníku, totiž pro ARMC = 20h 11m 48s:

 

tabulka: ZDE

Domy podle Placidova systému jsou tedy přeházené; 11. dům je je na pravé straně MC, druhý před ascendentem a to samozřejmě není přípustné. V Regiomontanově systému je tento požadavek splněn a od tohoto bodu se domy v jeho systému rozvíjejí směrem přímým až do 29° Štíra 15´, kde se MC setká s ascendentem a MC se zase začne nořit pod obzor; proto přeložíme MC na 29° Býka 15´, odkud se domy rozvíjejí nalevo od IC. To trvá do okamžiku, kdy MC dosáhne 0° Lva 45´, kde se ekliptika na jihu začne znovu vynořovat nad obzor, což klade požadavek, abychom MC zase přemístili na jih a nechali domy rozvíjet směrem přímým.

Další otázkou v horoskopii je, co je nutno považovat za začátek domů. Podle divinační astrologie jsou vypočtené špice domů jejich začátky, ale proto se zavádí jejich orbis, který se už nestanoví sféricky, nýbrž odhadem o nějaký stupeň na ekliptice zpět. Soudíme, že tyto špice domů je nutno považovat za středy domů, a proto posouváme jejich začátky o 15° sféricky zpět. Když to učiníme, obdržíme např. při MC = 2° Štíra 11´ na 50° sev. zeměpisné šířky tyto hodnoty:

 

Tak jsme se dostali k správnému souřadnicovému systému v horoskopii a jeho pomocí se můžeme přesvědčit, zda objektivní posudková horoskopie platí do všech důsledků.

Kromě posudkové astrologie však existuje i předpovědní, která se opírá o progresivní, tj. vlastně dynamizované nebo dynamické horoskopy. Nejjednodušší z nich jsou tranzitní, v nichž fyzické planety tranzitují místa planet a jejich aspektů v nativním horoskopu, neboť tato místa se považují za citlivá jednou provždy. Potom existují horoskopy tzv. progresivní, v nichž se denní pohyb planet propočítává jako roční; tyto horoskopy se podivuhodným způsobem osvědčují. Na základě progresivního horoskopu se došlo k progresím MC a ascendentu; ty už musíme řadit do direkcí tzv. primárních, jejichž časomírou je denní změna hvězdného času v poledne. Tyto direkce se považují za tak významné, že se jejich pomocí korigují odchylky v udané době narození.

Vzhledem k direkcím MC a ascendentu vznikla teorie primárních direkcí. Při těchto direkcích se počítá s planetami jako s fixními body na obloze, jež jsou napadány planetami umístěnými v obzorníkových souřadnicích. Proto je zvlášť důležité, aby se horoskopie opírala o správný souřadnicový systém, tedy Regiomontanův. Jinak se tyto direkce stávají bezcennými, zejména když i časový klíč je zřejmě nesprávný, tj. 1° v direkci se rovná 1 roku; je-li totiž v sekundárních direkcích klíč 1 den = 1 roku, pak v primárních direkcích musíme používat klíče 1/365,2422 pohybu Slunce, což se rovná 0°59´8´´33 za rok.

Přesto, že se direkce MC a ascendentu tak dobře osvědčují, přece musíme primární direkce planet považovat za direkce ryze spekulativní. Osvědčuje-li se v direkcích MC a ascendentu ekvivalent posunu meridiánu, pak jsou tu vztahy k otočkám země. Planety se ovšem pohybem země neřídí. Proto by u jejich direkcí, byť primárních, měl platit jiný klíč; soudíme, že by jím měl být střední pohyb Slunce, který je skutečnou časomírou života na zemi. V pojetí primárních direkcí planet, včetně Slunce a Měsíce, bychom vzhledem k nativitě mohli pouze stanovit, že každý kvadrant horoskopu obsahuje 90° a podle tohoto pojetí direkce propočítávat. Abychom to mohli učinit, musíme stanovit mundánní polohy planet i jejich aspektů pro celý horoskop a z rozdílů těchto mundánních poloh teprve stanovit oblouk primárních direkcí.

Abychom si však ujasnili celý tento systém výpočtů, začneme výpočtem domů horoskopu, který je v Regiomontanově systému závislý na těchto vztazích.

Rovná-li se ascenzionální diference AD pólové výšky φ´ ascendentu zeměpisné šířky místa zrození φ, pak AD začátků a středů horoskopických středů domů obdržíme:

 

AD ascendentu, jenž je středem prvního domu: sin AD tg φ tg ε

Pro začátek 1. a 2. domu: sin AD = tg φ tg ε sin 75°
Pro střed 12. a 2. domu: sin AD = tg φ tg ε sin 60°
Pro začátek 12. a 3. domu: sin AD = tg φ tg ε sin 45°
Pro střed 11. a 3. domu: sin AD = tg φ tg ε sin 30°
Pro začátek 11. a 4. domu: sin AD = tg φ tg ε sin 15°

 

Začátky a středy domů v délce λ vypočítáme ze vztahů:

1. Je-li cosec AD příslušného domu = ctg x, jest:

2. sin a = sin MD cos x (x -pomocný úhel)

3. tg b = cos MD ctg x (x -pomocný úhel)

4. tg λ = tg a cosec (b-45°) /nebo (45°- b)/ cos 45°sec ε. Tato formule platí pro první kvadrant v horoskopu, tj. od MC a to při +δ, nebo od IC pro - δ. Při opačném znamení δ se 4. část formule zamění v tom smyslu, že místo cosec (b-45°) vezmeme sec (b-45°).

Přitom je MD = meridiánní vzdálenosti, ε = sklonu ekliptiky - 23°27´´.

Co se týká mundánních poloh MP planet, soudíme, že se mají pohybovat po největším kruhu, takže musíme včlenit i šířky planet β, i šířky β jejich aspektů. Základní šířku planet β vezmeme jako její inklinaci i, takže šířku β pro jejich aspekty, sextil a trigon, upravíme na vzdálenost 60°a 120° od planety pomocí formule:

sin β = sin i cos 60° (pro sextil i trigon).

Na největším kruhu v kvadratuře šířka β pro aspekty mizí. Potom musíme tyto polohy transformovat z ekliptikárních λ a β na rovníkové α a δ; dále musíme z rozdílu ARMC a rektascense α planet stanovit jejich meridiánní vzdálenost MD a vepsat též i ascenzionální diferenci AD planet, vyplývající ze vztahu:

sin AD = tg δ tg φ ;

konečně si určíme mundánní vzdálenost MP planet a jejich aspektů od ARMC nebo ARIC pomocí téže formule jako pro výpočet začátků a středu domů, jak zhora uvedeno, avšak s tím rozdílem, že v části 4 vypustíme sec ε, kdežto tg λ zaměníme za tg MP.

Nejlépe je, když si sestavíme aspektarium počínaje od 0° 0´ Berana, jehož ukázku uvádíme.

Mějme např. horoskop, jehož vrcholící bod rovníku, ARMC = 170°2´, čili ARIC = 350°2 ´.

λ Měsíce = 11°43´Vah, jeho β = +5°7´ a Pluto je λ = 22°47´Ryb, kdežto jeho β = -7°24´.

V aspektariu počínajícím 0°0´ Berana jsou pak tyto údaje:

 

               
Aspekt λ β δ α MD AD MP
opozice Měsíc 11°43´ Berana -5°7´ -0°3´ 12°46´ 22°44´ +0°4´ 22°43´
sextil Pluto 22°47´ Berana -3°42´ +5°26´ 22°27´ 32°25´ -6°39´ 36°21´

 

Rozdíl mezi mundánními polohami MP planet a jejich aspektů dá oblouk mundánní direkce. V našem případě to je 36°21´ - 22°43´ = 13°38´ = Měsíc trigon Pluto, neboť Měsíc tu je v opozici se svým místem, takže Pluto je následkem toho též v opačném aspektu, tedy v trigonu. Převedeme-li tento oblouk na čas podle klíče 0°59´8´´33 za rok, uzavře se tento aspekt za 13 roků a 303 dní.

Toto pojetí primárních direkcí vyplývá tedy z názoru, že uplatňují-li se direkce ascendentu a MC k statickým místům v horoskopu, mohou se i planety v primárních direkcích uplatňovat k fixním místům v horoskopu, do nichž v tomto případě musíme zahrnout i ascendent i MC. Jinak by se musela celá progresivní nativita brát jako čistě spekulativní.